Pavla na Jávě / Pavla in Java

*ENGLISH VERSION BELOW*

Jsem na Jávě, kde učím děti anglicky (začínám v pondělí). Hodně lidí se mě ptá na zážitky a dojmy (díky všem za podporu) a mě nebaví to psát pořád dokola, takže to budu psát sem. :-)

Jsem na východní Jávě ve městě Lumajang, cesta sem byla dlouuhá (Praha - Lodnýn - Hong Kong - Jakarta - Surabaya - Lumajang), ale všechno jsem zvládla a mám se fajn.

Bydlím v domě paní ředitelky a žijeme si vcelku na úrovni, máme hospodyňku a osobního řidiče. To jsi nečekal, že? Já taky ne :D V pokoji se mnou bydlí ještěrka Carlos. Díky Bohu, že nic horšího. První den jsem celý prospala a pak na mě v noci padl Jet Lag. No, aspoň mě nevzbudila místní mešita, která ve 4 ráno začala svolávat muslimaky. 4 am = čas na ranní modlitbu. Denně, takže to naštvání se dostavilo noc další. Kromě Carlose máme ještě pejska, ale jak už to v Indonesii chodí, nikdo se o něj nestará a je pořád zavřený v kotci. Nechápu, na co ho mají a je mi ho upřímně líto.

Toaleťák je tu nedostatkové zboží, místní používají spršku, která je u každého hajzlíku. Na to si zvykám těžce, jestli mi chceš udělat radost, toaleťák mi pošli :-) Na Jávě se nekoupe v bikinách. Ještě, že jsem to čekala a vzala si svoje plavací tričko. Teda cyklististé, ale zoufalá situace vyžaduje zoufalé řešení....

Pro zatím vše, mrkněte na fotky (za Anglickou verzí článku) a držte mi palce :-)

________________________________________________________________________________

Hi guys,

Yeah I did it! I have flown all the way to East Hemisphere and I am in East Java! The journey was soooo long, it took 4 flights to get here - Prague-London-HongKong-Jakarta-Surabaya. But finally I am here and on Monday I start teaching English at a local primary school. This is my first teacher kind of job so wish me luck! 

So far so good. It was challenging to overcome jet lag. Also during my first night I noticed that local muslims are praying at 4 am (is it the common thing for Muslims?). So anyway, I live in a Christian community and my new home is amazing, I live with the school director´s family and it is definitelly nothing like a slum. It is a huge modern house and guess what.... We have three housekeepers! Apparently a common thing in Indonesia. I also have a teeny tiny roomate whom I call Carlos (it is a little house lizard). 

Hey, what about a cultural shock, is there any? Of course! Apart from the unexpectedly loud Muslims there is also the fact that in Indonesia a knife is hardly ever used (have you tried spread Nuttela on your toast using a spoon?). Instead you just use spoon and a fork for pretty much everything. 


Another cultural diffference is the lack of toilet paper! In Indonesia it is normal to wash your bottom straight after each use :D :D so toilet paper is kind of useless. Not for me though so Iam starting a toilet paper hunt tomorrow. :D I will let you know how it´s gone, meanwhile have a look at some pics and wish me luck! 

Thanks for reading, Pavla




Na pláži, dvě hoďky cesty od Lumajangu


Náš oběd


Javané

Comments

Popular posts from this blog

Když muslimové slaví - Eid al-Adha

Kawah Ijen: Sirné peklo na Zemi

Indonéské perličky