Výlet na Mt Bromo

Na Bromo - jednu z mnoha aktivních indonéských sopek - jsme se vydali minulý víkend. Bromo máme téměř za rohem, pouhé tři hodiny cesty :D Cíl byl jasný, dostat se na Bromo před rozedněním a užít si scenérický východ slunce. Vyrazili jsme tedy v nekřesťanskou hodinu - o půlnoci :D  Po dvouhodinách cesty autem (kdy jsem chtěla spát, ale mí indonéští kamarádi zrovna měli povídavou) jsme přestoupili na jeep, protože sopečné serpentíny by normální auto nezvládlo. Byla to sranda a místy jsme si připadala jako pravý Ranger. Po další hodině jeepem jsme se dostali na místo, pouze vyjít pár metrů na vyhlídku a vidíme sunrise, juch! Juch? Byly čtyři ráno a do rozbřesku zbývala hodina a půl..... 

Netrpělivě čekáme....

Bromo se nachází v národním parku Tegger Semeru a jeho nadmořská výška je přes 2300 metrů. Jop, v horách bývá chladno a tyto nebyly výjimkou. Sice mě na to všuchni místní upozorňovali, ale já jsem je vždy odbyla větou "ále, já jsem z Evropy, já vím, co je to zima". No nakonec mě Bromo přesvědčilo o opaku a já hodinu a půl mrzla a myslela na tu šálu, co jsem nechala doma. Aspoň trochu zahřátí jsem našla v pohodě delikatesní (chápej sarkasticky) horké čokolády v sáčku. To je tu běžný take away obal na vše. 

Pitíčko v sáčku. Ať žije Indonésie! 

O půl 6 ráno je to konečně tady, rozednívá se! Modrá, červená, žlutá, během následnující hodiny obloha hrála všemi barvami, byla to neskutečná podívaná! Jedinou nevýhodou byly všudepřítomné selfie tyčky a foťáky, kterými se všudepřítomné hordy turistů snažili tu krásu zachytit. Ale i tak, podívaná jako nikde, posuď sám: 

Po rozednění jsme se vydali k samotnému kráteru. Na půl cesty nás dovezl jeep a pak jsme přesedlali na koníka. Mí indonéští kamarádi se zprvu zpírali, ale ukecala jsem je a nakonec z těch koní měli větší radost než ja :D Poslední kus cesty spočíval ve výšlapu dloooouhých schodů na samotný vrchol. S několika pauzami jsme to zvládli a voilá - jsme na vrcholu aktivního kráteru. Je to tu docela o nervy, davy turistů se těsní na cestičce široké 30 centimetrů. Bývala širší, ale díky nedávnému otřesu se částečně sesunula. Poslechnu hukot kráteru, udělám pár fotek a mizím odsud (iformace o "nedávném sesunu" mě lehce zneklidňuje)... 

Pokud se i Ty chceš podívat na Bromo, tak nebudeš litovat! Jen si do batohu nezapomeň přibalit čepici a rukavice, protože "když indonésan řekne, že je tam zima ...." Tak je tam fakt zima! Já jsem to nakonec odležela s paralenem a vodou (horký čaj tu nevedeme :D) a příště místní poslechnu na slovo.

Měj se fajn, Pavla